Teploty přesahující 30 °C už v letních měsících nejsou výjimkou. Právě při takovém horku platí pro pracoviště přísnější legislativní pravidla. Zaměstnavatel má zákonnou povinnost chránit zdraví svých zaměstnanců a vytvořit podmínky, ve kterých se dá pracovat bezpečně. Co to konkrétně znamená a na co máte jako zaměstnanci nárok?
Vysoké teploty vzduchu v letních měsících mohou významně ovlivnit mikroklimatické podmínky na pracovištích. V teplých dnech může teplota na pracovišti překročit přípustné hygienické limity a zátěž teplem se tak může stát významným faktorem ovlivňujícím pracovní podmínky a ochranu zdraví zaměstnanců.
Problematiku zátěže teplem při práci a poskytování ochranných nápojů upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“).
Zátěž teplem se podle charakteru pracoviště hodnotí na základě průměrné operativní teploty (t°), případně výsledné teploty kulového teploměru (tᵍ). O zátěži teplem jako o rizikovém faktoru pracovních podmínek hovoříme tehdy, nejsou-li na pracovišti dodrženy přípustné hodnoty operativní teploty nebo výsledné teploty kulového teploměru stanovené v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2 nařízení vlády.
Tabulka č. 2: Zátěž teplem při práci na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou přirozeně větraném, na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání a na pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem
Přípustné hodnoty jsou stanoveny podle tříd práce, které vycházejí z celkového průměrného energetického výdeje zaměstnance. Jednotlivé třídy práce a příklady pracovních činností jsou uvedeny v příloze č. 1, části A, tabulce č. 1 nařízení vlády.
Hodnocení zátěže teplem
Na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou a na nevenkovním pracovišti s udržovanou teplotou z technologických důvodů se zátěž teplem hodnotí podle průměrné operativní teploty. Pokud rychlost proudění vzduchu nepřekračuje 0,2 m/s, lze hodnocení provést také podle výsledné teploty kulového teploměru (tᵍ).
Na venkovním pracovišti se zátěž teplem hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru (tᵍ).
Pokud již bylo na pracovišti provedeno měření mikroklimatických parametrů podle příslušné metodiky, například autorizovaným nebo akreditovaným pracovištěm, umožňuje nařízení vlády při opakovaném nebo průběžném sledování úrovně zátěže teplem používat pouze měření teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem. Měření musí být prováděno na stejných místech a za stejných podmínek jako původní měření. Nesmí přitom dojít ke změně podmínek ovlivňujících podíl sálavé složky tepelné zátěže ani energetický výdej zaměstnanců.
Režimová opatření při překročení přípustných hodnot
Při překročení přípustných hodnot tepelné zátěže musí zaměstnavatel přijmout odpovídající ochranná opatření. Tato opatření mohou zahrnovat zejména stanovení režimu střídání práce a bezpečnostních přestávek a zajištění náhrady tekutin při práci v zátěži teplem.
Dlouhodobě přípustná zátěž teplem je vyjádřena dlouhodobě přípustnou dobou práce a je limitována množstvím vody ztracené z organismu potem a dýcháním. Krátkodobě přípustná zátěž teplem je vyjádřena krátkodobě přípustnou dobou práce a je limitována množstvím tepla akumulovaného v organismu.
Uplatnění režimových opatření se nevyžaduje při překročení přípustných hodnot u prací zařazených do třídy I a IIa na nevenkovním pracovišti s udržovanou teplotou z technologických důvodů během mimořádně teplého dne. Mimořádně teplým dnem se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu překročila 30 °C. I v těchto případech však musí zaměstnavatel zajistit náhradu ztráty tekutin.
Poskytování ochranných nápojů
Se zvyšující se teplotou na pracovišti rostou také ztráty vody a minerálních látek z organismu zaměstnanců, zejména v důsledku pocení a dýchání.
Pokud ztráta tekutin překročí hygienický limit 1,25 litru za osmihodinovou směnu, vzniká zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnancům náhradu této ztráty ve formě ochranného nápoje.
Ztrátu tekutin není ve většině případů nutné ověřovat samostatným měřením. Teploty, při kterých je u jednotlivých tříd práce překročen hygienický limit ztráty tekutin, jsou uvedeny v příloze č. 1, části A, tabulce č. 5 nařízení vlády.
Tabulka č. 5: Náhrada tekutin při práci v zátěži teplem v závislosti na teplotě to nebo tg na pracovišti za osmihodinovou směnu a maximální teplota, při níž je dosaženo maximální ztráty tekutin
Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 % hmotnostních cukru. Může obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. Obsah alkoholu nesmí překročit 1 % hmotnostní; ochranný nápoj poskytovaný mladistvému zaměstnanci však alkohol obsahovat nesmí.
Ochranný nápoj poskytovaný při zátěži teplem musí být zajištěn v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu.
Konkrétní množství ochranného nápoje se stanoví podle třídy práce, respektive energetického výdeje zaměstnance, a podle naměřené operativní teploty nebo výsledné teploty kulového teploměru. Příslušné hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 1, části A, tabulce č. 5 nařízení vlády.
Druh ochranného nápoje podle třídy práce
U prací zařazených do tříd I až IIIa se jako ochranný nápoj poskytuje:
přírodní minerální voda slabě mineralizovaná
pramenitá voda nebo
voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky.
U prací zařazených do tříd IIIb až V se poskytuje:
přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací, a to nejvýše v rozsahu poloviny celkového množství ochranného nápoje,
zbývající část musí být zajištěna přírodní minerální vodou slabě mineralizovanou, pramenitou vodou nebo vodou obdobné kvality.
Ochranný nápoj poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům bezplatně. Konkrétní druhy ochranných nápojů stanoví ve vlastním seznamu zpracovaném na základě vyhodnocení rizik. Poskytování ochranných nápojů nelze nahradit finančním plněním.
💡 První pomoc při přehřátí na pracovišti
Pokud vy nebo váš kolega začnete pociťovat příznaky jako jsou bolest hlavy, závratě, nevolnost, zrychlený tep nebo svalové křeče, okamžitě přerušte práci.
Přesuňte dotyčného do stínu nebo chladné, větrané místnosti.
Uvolněte mu těsný oděv.
Postupně (nikoliv naráz!) podávejte chladnou, neslazenou vodu.
Ochlazujte tělo vlažnou sprchou nebo otíráním vlhkým ručníkem. Při bezvědomí ihned volejte 155.
Co dělat, když zaměstnavatel povinnosti ignoruje?
Pokud zaměstnavatel odmítá zajistit vhodné podmínky, dostatečné větrání, bezpečnostní přestávky nebo ochranné nápoje, dochází k porušení zákona. V takovém případě se zaměstnanci mohou obrátit na:
Místně příslušnou krajskou hygienickou stanici (pro Prahu je to Hygienická stanice hlavního města Prahy), která kontroluje dodržování podmínek ochrany zdraví při práci,
Oblastní inspektorát práce, který řeší pracovněprávní vztahy a bezpečnost práce (BOZP).
Za nedodržení těchto povinností hrozí zaměstnavateli vysoké finanční pokuty.
Právní rámec:
Tuto oblast detailně upravuje Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Toto nařízení přímo vyplývá ze Zákoníku práce (konkrétně z § 102 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb.), kde je zakotvena obecná povinnost zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí.