Práce se podle míry výskytu faktorů ovlivňujících zdraví zaměstnanců a podle jejich rizikovosti zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení stanoví prováděcí právní předpis, tj. příloha č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., zatímco hodnocení rizik a minimální ochranná opatření upravuje z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.
Aktuálně kategorizace prací ovlivňuje i to, zda zaměstnavatel je povinen zaměstnanci přispívat na produkty spoření na stáří podle zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří), v platném znění.
Při zařazování prací do kategorií se stanoví kategorie rozhodujících faktorů v charakteristické směně.
O zařazení do 3. a 4. kategorie rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví (pokud zákoník práce nestanoví jinak). Žádost podává zaměstnavatel do 30 dnů od zahájení výkonu práce.
Do 2. kategorie zařazuje práce zaměstnavatel sám (pokud zákoník práce nestanoví jinak), a to:
do 30 dnů od zahájení výkonu práce,
při změně podmínek,
nebo do 10 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí příslušného orgánu.
Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.
Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie rizikových prací (§ 39).
V žádosti o zařazení práce (§ 37 odst. 3 z. č. 258/2000 Sb.) zaměstnavatel uvede:
a) označení práce,
b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,
c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice,
d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,
e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,
f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,
g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci, a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek podle § 38 odst. 1 z. č. 258/2000 Sb. nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2 z. č. 258/2000 Sb., pokud bylo toto hodnocení provedeno.
V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové (§ 39), třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví novou žádost, která má náležitosti uvedené v odstavci 3. O zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací provede příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí.
Na co zaměstnavatelé často zapomínají
kategorizaci prací neaktualizují v případě změn podmínek výkonu práce,
k žádosti nepřipojí protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek nebo protokoly o odborném hodnocení u měřitelných faktorů jako je hluk, vibrace, prach, fyzická zátěž, pracovní poloha a další
žádost neobsahuje další náležitosti požadované § 37 odst. 3 z. č. 258/2000 Sb. nebo chybí zdůvodnění pro zařazení vybraných (zpravidla neměřitelných) faktorů pracovních podmínek do druhé, případně vyšší kategorie.
Proč je kategorizace prací důležitá
Cílem správně provedené kategorizace prací, která je úzce spjatá s hodnocením rizik na pracovišti, je předcházení nemocem z povolání. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené mezi rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.